Bucker Bu 131 "Jungmann" versus Aero C4 výrobce ICM 1/32

V současnosti je tento model možné shlédnout ve sbírkách Národního technického muzea v Praze , kde je vystaven u příležitosti 100 let Aera Vodochody a vyhlášen jako " nejpropracovanější " model soutěže kterou Aero vyhlásilo u příležitosti jejich 100 letého jubilea. Článek k této stavebnici byl publikován v časopise Plastic Planet.

Bücker Bü
131 "Jungmann" (otrocky přeloženo - mladík) byl německým základním
výcvikovým letounem z 30. let, a který také Luftwaffe používala během druhé
světové války.
Bü 131A měl dva otevřené kokpity v tandemovém uspořádání a pevný podvozek. Trup
byl vyroben z ocelových trubek pokrytých látkou a u motoru v přední části
zakrytován klasickými krycími plechy, zatímco křídla byla dřevo a tkanina.
Model Bü 131A , byl vybaven motorem Hirth HM60R o výkonu 80 koní (60 kW). V
roce 1936 byl model Bü 131B představen s výkonnější verzí motoru 105 hp
(78 kW) Hirth 504A. Válečná produkce bü 131 pro Luftwaffe byla vyráběna
v Praze v letecké továrně Aero, kde se tento typ vyráběl i po válce a
to s označením Aero C4 a posléze Aero C104 .Hlavní rozdíly byli
v motoru kde u verze C4 byl použit původní motor Hirth a s tímto bylo vyrobeno 20 ks, U verze C104 byli již při
výrobě použity motory československé produkce a to Walter Minor 4-III o 77 kW (105 k).
Tato verze zprvu označená jako C-4A, později C-104, byla značně rozšířená.
Celkem bylo vyrobeno 260 letounů. Ze stavebnice firmy ICM lze postavit několik kamuflážních
variant německého Bückeru, mně však padla do oka stavba Cé čtyřky našeho
československého letectva a to konkrétně stroj používaný druhou výcvikovou
letkou leteckého pluku v Přerově v roce 1946-47. Tento stroj C4 nese
klasické zbarvení té doby, kdy byla používána barva ještě z válečné
produkce a to většinou německý odstín RLM 2 v různých barevných odstínech
a mutacích, tak jak se povedla výrobci namíchat šarže. Navíc Československá
armáda měla k dispozici velká skladiště trofejních barev, která se
nacházela v Kralupech nad Vltavou nebo v Bratislavě. Československá
armáda se již v té době snažila o unifikaci barev, kdy dobové prameny
shodně hovoří o barvě "khaki" jako
předepsaného odstínu. Avšak je nutno
podotknout že tuto terminologii používají ještě i další oficiální armádní
dokumenty o dvě desítky let později. Navíc na letadla se v té době
aplikovaly barvy, které byly primárně určené i pro pozemní techniku, barvy se
mezi sebou míchali, takže vznikaly různé barevné variace. Ke sjednocení došlo
až daleko pozdějších letech, kdy k tomuto přispěli vojenské přehlídky, kde
nesourodost barev byla jasně vidět a to teprve vedlo k unifikaci armádních
odstínů . Ale vraťme se ke stavebnici . Nejsem typem modeláře který by stavěl
jenom poslední typy stavebnic tzv. "Hi Tech" , protože stavím převážně pro
radost a v neposlední řadě stavíme modely které představují historii a
snažíme se o co možná nejlepší věrnost s originální předlohou.
V případě stavebnice ICM by se dalo říct že se jedná o stavebnici zcela
novou, podle posledních trendů. Tato
stavebnice je podle mého předesílám subjektivního názoru v první řadě
trochu chudá na detail. Jako obvykle jsou výlisky odstříknuty z typicky šedého
plastiku s paneláží ztvárněnou
rytím do hloubky. Vzhledem k tomu že se jedná o letadlo, které je z velké
části potaženo plátnem a jedná se tudíž o vcelku jednoduchý povrch. Mohl se
výrobce více věnovat detailům, které tento kit oživí. Tím mám na mysli
trubkovou konstrukci uvnitř kabiny a celkově chudé vybavení kokpitu a celkově
detaily exteriéru. Myslím si že zrovna tento typ letadla potažmo modelu si to
zaslouží , vzhledem k tomu že je dovnitř docela dost dobře vidět. Proto
jsem při stavbě kokpitu dolepil trubkovou konstrukci a udělal dřevěnou podlahu
tak jak to měl i originál. Navíc stavebnice nabízí verzi s otevřenými bočními
dvířky. Dvířka jsem nepoužil vzhledem k jejich tloušťce, ale k jejich
výrobě jsem použil plechovku od piva. Tím jsem dosáhl tenké stěny a výsledný
efekt je více než znatelný. Spousta modelářů preferuje doplňky do stavebnic, jako
jsou motory, pásy, kola a jiné odlitky z resinu. Já jsem se v případě
tohoto modelu zdržel jakýchkoliv koupených doplňků a model jsem postavil s doplňky,
které jsem sám vyrobil. Takže pásy jsou vyrobeny z tenké folie, která sama
o sobě imituje textilii. Upínací přesky kurtů jsou naohýbány z velmi
tenkého drátu a jsou dolepeny na pásy. Palubní desky modelu jsou stříkané
taktéž ze šedého plastu a přístroje tedy ciferníky jsou součástí obtiskového
archu. Toto jsem použil ze stavebnice bez úprav. Trup a motorový překryt sedí
vcelku dobře a není potřeba jej nijak zvlášť upravovat. Při stavbě bych
doporučil dát obzvlášť pozor na přilepení spodních nosných ploch křídel a to kvůli
celkové geometrii stroje. Pokud, tady modelář udělá chybu tak ta se mu ve
finále vymstí tím že bude mít problém s nasazením horního křídla . To
totiž nebude rovnoběžné (jde o pohled na odtokové hrany obou křídel - pohled
shora). Toto vidím jako největší potíž při stavbě. Jinak se dá říct, že
základní stavba není nikterak obtížná. Závisí na každém modeláři, co chce ze
stavebnice postavit, tím mám na mysli úroveň externích detailů, jako jsou
například táhla zadní směrovky a výškovky. Ta jsem nepoužil z krabice, ale
vyměnil jsem je za ocelová lanka o průměru 0,12mm, která jsem na jedné straně
navrtal do jejich vstupů na trupu letadla a na druhé straně jsem je zafixoval
lepidlem na držákách výškovky a směrovky. Tento detail zjemní konečný vzhled
modelu. Motor letounu jsem nechal z jedné strany otevřený a dodělal jsem
na něj pár detailů pomocí drátků a opracovaných plastových dílů, které jsem dodělával podle fotografií.
Poslední částí motoru bylo výfukové potrubí, které prostupuje spodním krytem
motoru Hirth. Stroj jsem lakoval na tzv. dvě půlky.

První půlka nebo lépe řečeno první část je slepený trup
s podvozkem, křídlem a středními vzpěrami.
Druhá část pak horní plocha s bočními vzpěrami. Obě části jsem lakoval zvlášť, odstínem RLM
02 s tím že jsem zvýraznil plátěný potah letounu. Jako výsostné označení
jsem použil dekály z aršíku firmy Tally ho, který vyhovuje jednak svým
průměrem a obsahuje několik provedení
československého označení, zde je potřeba československý znak s bílým orámováním.
Trupové označení tohoto stroje nebylo také nikterak složité, protože je
jednobarevné a vyrobil jsem jej v měřítku podle dobové fotografie a pomocí
monografie. Vrtuli Cé čtyřky jsem vyrobil v dřevěném provedení, tak jak
stroj létal. A to imitací dřeva na stávající díl ze stavebnice pomocí
kombinovaného nástřiku a finální olejové barvy. Posledním bodem jsou
výplety. Ty jsem zčásti řešil ocelovými
lanky o průměru 0,12mm a zčásti je výplet proveden rybářským vlascem taktéž
stejného průměru 0,12mm . Ten je použit jako hlavní křížový výplet na obou
křídlech včetně napínáků lan. Závěrem
kdybych měl oznámkovat stavebnici podle
stupnice obtížnosti a kvality samotného produktu, tak jak toto známkování dělá na svých
stavebnicích Revell, tak obtížnost
bych oznámkoval pětkou a kvalitu stavebnice tak známkou tři. Každopádně si
myslím že je to hezký a hodně zajímavý typ letadla , který stojí za to si postavit.
Navíc v československých barvách.

Mgr. Bc. Kamil Pešek